5. a 6. týden - neúspěšné stopování, Glymur a zmrzka

Nemám kde sledovat olympiádu!! Ach jo. Překvapuje mě, že holky mé nadšení tak překvapuje, ještě mi řekněte, že vy se nedíváte. Třeba dnes hraje USA basket a já to nejspíš neuvidím. Šlendrián. Ani atletiku :(

Dneska oznamuji konec pravidelných týdeníčků, dokud nezruším, co jsem zrušila. Minulý týden nic nebylo, takže už je to stejně porušeno. Rodiče měli dokonce strach, co se mi stalo :D Hekla se stále k výbuchu nemá, takže se mi tu kromě zavalení prostěradly, utopení se ve vířivce nebo otrávení chlebem nemá co jiného stát. Jo, ještě bych vlastně mohla spadnout do vodopádu nebo se utopit při přecházení řeky. 

Ve středu 3. 8. jsme byli na výletě - my tři holky a Řehoř. On má totiž auto a po neúspěšném pokusu na místo určení dostopovat týden předtím, se uvolil a nadšeně s námi odcestoval na 3 hodinovou procházku ke Glymuru. To je nejvyšší lidem dostupný vodopád na Islandu, měřící 198m. To lidem dostupný je trochu zavádějící, občas jsem měla strach o své nemotorné tělo v nevhodné obuvi. Procházka to byla velmi výživná, po kamenech, po štěrku, přes potůčky, potoky a řeku. Ne vždy jsme jistě věděli kudy jít, ale naštěstí jsme trefili. Banda turistů nás často pomohla nasměrovat správným směrem. Bylo to dobrodružný, asi ani mě ta procházka přírodou jednou za 10 let úplně nezabije. Teď jsem ráda, že mám deset let zase pokoj.

Vodopád byl vskutku vysoký a dlouhý. Občas mi pohled dolů připomínal Macochu bez zábradlí s vodopádem. Vodopád, ač byl nejvyšší, co jsem dosud viděla, na mě sám o sobě nezanechal takový dojem jako předchozí. Asi proto, že jsem ho viděla hodně z dálky a ani neviděla vlastně jeho dno. Celý rozhled po okolí byl ale parádní. Šli jsme nejdříve do kopce k jeho vrcholu, potom jsme přešli řeku, která právě ústí ve vodopádu a šli zase zpět dolů k parkovišti. Snad je tento popis srozumitelný. Voda byla vskutku ledová a kameny kluzké. Nikomu se ale nenamočily boty, takže to vlastně nakonec byla nuda. Až na to, že Peťa šla bez kalhot. To nuda nebyla :D. Fotky máme, ale neukážeme.

Pak jsme jeli na zmrzku. Už podruhé. Vraťme se teď do minulého týdne. O víkendu nebyl žádný článek, protože nejzajímavější věc, co se nám stala bylo to, že jsme nemohly chytit stopa. 27. 7. jsme chtěly jet právě na Glymur stopem. Už od rána nám to ale nějak moc nešlo. Před hotelem jsme čekaly asi půl hodiny a v Selfossu dokonce 50 minut. Tak jsme to stopování poprvé vzdaly a šly na zmrzku. Jak jsme se totiž dozvěděly, Islanďané milují zmrzlinu. Mají tu takové zmrzlinové podniky (cukrárny? :D) a v nich spoustu zmrzlin, čokoládových polev a posypků. Takže si můžete vybrat jakou chcete zmrzku a na to tři různý posypky, třeba oreo nebo lentilky, snickers a ták. (jo už tloustnu). Je to hrozně dobrý. Jakoby McFlury na míru. Měla bych přestat se psaním, protože jinak tu bude víc slov o zmrzlině než o vodopádu. 

Výplata přišla, je to dobrý. Zatím se na ni jen díváme na účtech, protože nemáme aktivované karty, tak s nima nic jinýho ani delat nemůžeme. V pondělí bychom to asi mely vyřešit, tak už si možná něco i koupím. 

Tento týden přemýšlím o tom, jak si připadám den ode dne hloupější :D Andrea, moje kolegyně uklízečka se mnou souhlasí. (ne, že já jsem hloupější, ale že obě blbnem) Peťa si pravděpodobně udržuje aspoň nějakou hladinu inteligence konverzací s hosty. My si můžeme povídat s polštářem nebo s vysavačem. Doufám, že je tohle moje poslední manuální práce a od září už budu dělat jen věci, co mě budou intelektuálně obohacovat, například kopírování dokumentů, skenování dokumentů a sešívání dokumentů na stáži. 

Nevím, kde se ve mě dnes bere všechen ten humor, opravdu. 

Pár dní v minulém týdnu nám tu netekla studená voda. :D Naštěstí jen v našem domku pro zaměstnance, tak jsme se chodili koupat do hotelu. Připadala jsem si jako tenkrát v Dan hostelu, s osuškou pod paží, 50 metrů do sprchy. Už je vše OK.

Vlastně jsem si dnes koupila první věc z výplaty. Michal Prokop vydal LP Město ER, tak jsem si ho koupila. Jo no, gramofon stále nemám. Někdy koupím. Teď není ten správný čas. Až se někde usadím, tak si koupím gramofon. Místo psa. Aspoň už budu mít co poslouchat. A pak si koupím psa, co má rád hudbu.

Našla jsem nový byt v Barceloně, tentokrát už tomu můžu uvěřit, je pro mě rezervovaný a už si občas píšeme i s novými spolubydlícími. Za měsíc už bude 3. den co tam budu. Španělštině tu moc nedám, jde to se mnou tady vážně od 10 k 9.. 

Nový rozvrh na příštích 14 dní vypadá pekelně. Máme jen 2 volna. O to víc budu moct koupit věcí a psů. Tak možná přístí víkend čau. 

Hello guys!

Hope your summer is going well. I'm counting my last days here on Iceland (today it is 19). I didn't post anything last week, cause there was nothing very interesting to share, except the fact we weren't able to get a hitchhike. (I'm not very sure how to use the term, basically we had a bad luck and couldn't reach our destination by hitchhiking). We planned to go to Glymur waterfall (the highest on Iceland - 198m). After 50 minutes of waiting for a ride, we decided to go for icecream, which was by the way very delicious. The rest of the week was not very interesting, just full of work and stuff.

However, we reached Glymur this week. Our friend, Grzegorz, has a car and wanted to go there as well, so he took us there and we all spent a nice day together. The hike around the waterfall was very adventurous (remember I'm used to have a certain level of comfort:D). Sometimes I was a little worried about my life. We also had to cross a river, this time without shoes and the water was like 50 cm deep there. As I said, adventurous and COLD! Beside the cold water, the weather was great. The hike itself took around 3 hours and I enjoyed it, surprisingly. The waterfall itself wasn't so exciting, even though it is so high. I think it was because we couldn't see the bottom of the waterfall and we also weren't so close to it (except our feet in the water itself.. c'mon:D). But the whole experience was amazing and I really enjoyed it. Now I will not hike for some time in the nature, rather in the city or shopping mall (yes, we got our salaries).

I'm so very sad, cause I have no place where to watch the Olympics. USA men are playing basketball right now, and I can't see them. I will not see any atletics either. :( I will work though. The next two weeks will be extra busy, which is good, since those are my last days here, however I'll be very tired for sure. I'm tired already now. Not very much though. I'm looking forward to see "my everyone" in Blansko and then leave to Barcelona. Next month it'll be my 3rd day in Barcelona already!. So psyched. 

Not sure if I'll be back here next week, since I have no exciting plans, neither deep thoughts to share. Take care..