Zdravíčko. 

Zrovna jsem dojedla nejlepší brokolicovou polívku, jakou jsem kdy uvařila. (Byl to můj druhý pokus a ta první byla hnusná). A se vší skromností myslím, že se trochu blížím mamčiné - bojón dělá svý - zdravá strava.. Jo a v troubě peču recept podle BBakers, znáte je? :D Nutellovou hvězdu jsem z poloviny naplnila skořicí s máslem a druhou povidlama s mákem.. recept tu. No tak uvidíme. Určitě to nebude tak pěkný jako to Hančino. Mám prostě obě ruce levý, mě už to nepřekvapuje.

Původně jsem chtěla dneska psát něco o marihuaně. Bohužel jsem za celých těch několik dní, kdy jsem nad tím přemýšlela, nevymyslela konkrétně co o ní chci psát a protože to je tak obsáhlé téma, tak musím nejdřív přijít na to, co chci nejdřív sdělit. A taky chci aby to byl pořádnej článek, ne něco co napíšu během hodiny v neděli večer. Takže možná příště. Ve středu byl den marihuany.. nebo jak se tomu říká, já nevím. Prostě 4/20. Zase jsem to neoslavila. Už druhý rok. :D Pak že je to návykový :D 

Přesně za měsíc jsem doma :) Těším se moooc. Mohli bysme dát grilovačku a taky už třeba budu moct běhat, tak kolem baseballáku, určitě půjdu na kolo do Moravskýho krasu, prý tam dostavěli tu dřevěnou boudu.. (už vidím jak bude celej týden chcát :D:D) .. no a plavat půjdu, protože jsem nebyla od vánoc, to se možná utopím.. plány mám :D 

Významnou událostí tohoto týdne (kromě brokolicové polívky, Dne Země, oslavy marihuany a dosažení 17% plynulosti ve španělštině podle Duolinga) byl objev skupiny Lovin' Spoonful. Tady jsem si stěžovala, že nemám co poslouchat a že už se mi dlouho nestalo, že by mě nějaká hudba hodně nadchla. Pak mi sice Ondra doporučil desku Ricka Wrighta - Wet Dreams, kterou jsem poslouchala a líbila se mi, ale nebylo to to co jsem myslela.. nedokážu to asi moc popsat. Ale když mi bylo 16 a začala jsem postupně, systematicky, jednu po druhé, náhodně vybránu, poslouchat jednu skupinu/interpreta z 60. a 70. let a poslouchala ji/ho třeba půl roku, dokud jsem ji/ho nepochopila, nebo jsem neobjevila novou skupinu nebo interpreta. To byly nejlepší léta mýho života :D a nebylo to kvůli tomu, že mi bylo 16 a neměla jsem problémy, protože jsem měla problémy (mi bylo 16 né?) a stejně ani teď nemám o moc větší problémy než jsem měla tenkrát...S každou z těch kapel mám spojenou nějakou dobu, nebo zážitek a určitě mě to hrozně ovlivnilo..V 16 poslouchat Nirvanu, to je přece jasný.. Pak se mi podařilo objevit Morphine, někdy minulej rok, vlastně ho objevil Muzikograf, myslím Štěpán je tam pouštěl... a to bylo asi naposledy, co mě něco dostalo úplně. Je pravda, že tahle hudba se Vám jentak neohraje. Dark side of the moon můžu poslouchat pořád, stejně tak jako Aftermath, Nevermind nebo Tommy, Physical Graffiti II., Ziggyho.. ale ten pocit už není stejnej prostě.Nevim jestli to teda nakonec nebylo tím, že mi bylo 16.. :D 

Jak jsem tuto kapelu objevila, ptáte se a nemůžete se dočkat odpovědi. Ondra mi doporučil knížku o Pink Floydech a já jsem si v úterý říkala, že je na čase zase jednou něco udělat jinak (třeba prodat kolo a začít chodit pěšky, nebo do nutellové hvězdy nedávat nutellu) a šla jsem si přečíst jeden školní článek do knihovny, místo toho, abych šla domů a četla ho doma..s myšlenkou na dobrou knihu, kterou si půjčim.. Přečetla jsem článek a začala přemýšlet, jaká to bude ta dobrá kniha, kterou si půjčím a věděla jsem, že chci něco spojené s hudbou, když vtom jsem si vzpomněla jak mi tenkrát Ondra říkal, že dostal na vanoce (myslim) knížku, kterou napsal Nick Mason a že je dobrá.. tak jsem s velkým napětím hledala onen artikl v databázi naší knihovny a našla jsem ho! Dokonce byla volně k půjčení... trvalo mi asi "jen" půl hodiny, než jsem ji našla v regálech... kromě blanenské knihovny jsem ztracená v každé knihovně. Jestli to čte můj bratránek Ráďa, tak ho tímto zdravím a mít klobouk, tak ho smekám..:D No, takže Nick a jeho spis (vlastně jen jeho spis) mi tu leží na stole a každý den ho aspoň na chvíli otvírám a čtu. 

Stále jste nedočkaví odpovědi, kde jsem objevila Lovin' Spoonful? Samozřejmě, že se o ní Nick zmiňuje v oné knize. A mě to samozřejmě zaujalo s tím, že to bude určitě pecková kapela, když se o ní jako o současnících zmiňuje Nick v jeho spise. Takže jsem trochu prohledala internet a máme tu novou kapelu! Taky jsem tam našla ještě jednu kapelu, která vypadá taky slibně. Jmenuje se Small Faces. 

Ježisi, píšu to tak dlouho, že ta nutelová hvězda, bez nutely už schládla .. je dobrá.. i bez nutely. 

Tak nějak mě celkově ta nová hudba a ta kniha zase nadchly pro hudbu (jakože ještě víc než normálně) a včera jsem koukala na dokument o Lou Reedovi. 

Ještě když jsme u té hudby, tak dalším významným mezníkem dnešního týdne byl konec první série skvělého seriálu Vinyl odehrávající se právě v této době a hlavní postavou je šéfík nahrávací společnosti... přišlo mi, že to vystihli dobře, aspoň z toho mála, co o té době vím :D Nebo si myslím.

Tak příští týden možná o marihuaně.. ale nic neslibuju. 

Minulý týden jsem to s těmi novinkami každý týden trochu zakřikla a tento týden byl na novinky poněkud chudší. Hanka měla narozky, tak jsme s Anikou (ne)pekly dort - koukněte sem a ve středu to poklidně oslavili. Bylo to fajn :) Taky máme téma na projekt, budeme se zabývat "venture capital" Já nevím jak se tohle překládá do češtiny...taky trochu pochybuju, že to někoho hodně zajímá.. kdyžtak máte google.. A pak jsem čtvrtek strávila dopoledne v kuchyni a zkoušela nové recepty, co jsem náhodně různě objevila. To mě přivedlo k nápadu na téma dnešního článku, který se bude týkat jídla a mých oblíbených receptů v poslední době. Vaření mě docela baví, ale jsem dost líná hledat nové recepty a kupovat potraviny, které nemám ověřené, jsem v tom docela konzervativní. V pečení ráda experimentuju (třeba fazolové cookies/brownies). Myslím, že jím docela zdravě, ale nejedu si žádnou dietu, paleo, vegan, vegetarian, raw, ... jím všechno, kromě červených a žlutých paprik :D (najde se toho možná víc, ale zrovna mě nic nenapadá). Hlavně mám k jídlu více než přátelský vztah.

K snídani jím většinou ovesnou kaši, nebo jogurt s vločkama, miluju arašidové máslo s chlebem <3. K tomu kafe a banán.Nemám k tomu fotky, ale myslim, že všichni víme jak to vypadá - na fotce nic moc.. kdyžtak na instagramu najdete asi stovky fotek ovesných kaší :D Tyhle tři snídaně střídám už asi čtvrtý rok a stále mě to baví.. nechápu.

K dalším jídlům už fotky většinou mám. Rovnou chci říct, že to většinou nedávám na internet, fotím to spíš jen tak, někdy abych to mohla poslat mamce nebo Marti a pochlubit se :D, a fotím to většinou chvilku před tím než to jím, takže se mi nechce strávit 10 minut focením úžasné fotky.. (výmluvy, prostě neumím fotit jídlo + HLAD)

Když jsem si vymyslela tady to každotýdenní psaní článků, trochu jsem měla obavy z toho, co sem budu každý týden psát, přece jen číst o tom jak chodím do školy, co mám k obědu nebo že nám tu zase prší/svítí slunko není úplně zajímavé. Vlastně o tom ani není zajímavé psát. Tohle je už v pořadí 10. nedělní článek a každý týden ho začínám s pocitem "hlavně nezapomenout na tohle nebo tamto" a když je dopsaný, většinou si říkám "zase tolik slov a neuspořádaných odstavců". Minulý týden jsem byla pochválena, že prý jsem vypsaná a že se zlepšuju.. Je to už můj takový nedělní rituál a novinky z tohoto týdne předznamenávají, že se v budoucích měsících nejen já, ale i vy mí věrní čtenáři nenechající se vtáhnout, máme na co těšit. 

Začátkem týdne, myslím že v úterý, nám byl potvrzen výlet na Island. Prý s tím máme počítat. Takže, s tím počítáme. A já už se pomalu psychicky připravuji na tu poušť okolo Hekly, 12°C léto, klid, žádný zvuky města, ale zvuky přírody (snad ne zvuky erupcí:D), odříznutí od civilizace, pouze a jen já, mé drahé přítelkyně, návštěvníci hotelu, šéf a wifi!!!!!!!!! jo a ta nádherná Islandská příroda.. Tady je ten hotel: Fosshotel Hekla. No a protože na Island poletím z Aalborgu nebo z Kodaně hned po zkoušce (buď 24. nebo 25. června), znamenalo by to, že se do ČR dostanu az na konci srpna a jen vyměním kufr a poletím do Španělska. Tímto se dostáváme k další části ...

... 24. května letím do ČR. Odpoledne budu v Praze a večer v Blansku. Budu tam týden a 1. června zase letím zpátky do Dánska. Sehnala jsem superlevnou letenku, ale jen do Kodaně, tak jsem se to rozhodla ještě spojit s pobytem tam a sehnala jsem si pres couchsurfing ubytování u jedné slečny a do Aalborgu pojedu až 2. odpoledne, zase superpomalým autobusem. Těším se moc! Zatím mám jen pár plánů, hlavně zubaře a projížďku na Meridě, možná grilovačku když bude hezky..jo tak kdo chcete ten dreamcake,tak se mi ozvěte..

Včera mi přišla smlouva ke stáži, až teď tomu věřím, že se to vážně stane a 5. září půjdu poprvé "do práce". (O Islandu  stále pochybuju, ikdyž to tak nevypadá :D) Koukala jsem po nějakých bytech. Zatím to nehrotím, protože ještě nevím, kde bude mít ta firma kanceláře a asi bych chtěla udělat nějakej kompromis mezi centrem a vzdáleností do kanceláře, na pláž, tržnicí s jídlem, cenou, velikostí. Ale našla jsem tento - ♥ - ten výhled a ty stropy, ten balkon jéééééé :D V Google maps jsem chodila po ulicích, kde jsou některé ty byty, které jsem našla. Budu se snažit si vybrat  nějaké živější okolí, co nejvíc v centru ale za normálnější ceny, protože bydlet na okraji města, kde dávají lišky dobrou noc už mi asi 10 měsíců bude stačit. Uvidíme jak to nakonec dopadne, věřím, že sehnat takovej byt, jakej já si tady plánuju bude dost těžké, takže možná nakonec skončím zase někde na okrajích.  

To je vše k nadcházejícímu cestování, stále tomu nemůžu uvěřit. Pamatuju si jak jsem si před rokem dělala srandu z toho, že možná ve 3. semestru pojedu studovat z Dánska na jinou školu na Erasmus, protože tak nějak jsem pochopila náplň magisterkýho studia na Aalborg Uni. A nakonec pojedu na stáž do Barcelony a mezitím se ještě otočím na Islandu. 

Předtím ale ještě musíme napsat zase jeden velký projekt, kterému musíme do čtvrtka ještě vymyslet téma, takže to nebude žádná sranda, jak to tady v článku doteď zatím vypadalo. Ze stáže taky budu muset odevzdat projekt, který budu psát sama a stejně tak si téma budu sama vymýšlet. A určitě to bude dost náročné, protože budu pracovat (podle smlouvy, nevím jak to bude) 40h týdně až do začátku března a projekt musím odevzdat už v lednu, takže budu psát po večerech a o víkendech. Jistě to nebude taková paráda, jak si to teď představuju, ale o to víc to bude zasloužené. Na dovolenou pojedu pak.. Za Peťou do Švédska!! :D

Ve čtvrtek jsem měla zkoušku, dopadlo to dobře = C. Zkouška proběhla opět dost klidně, žádná nervozitka, začíná se to zlepšovat. Třeba budu někdy dělat TED talk :D :D (ted jsem se fakt rozesmála)

už jsme u toho "hlavně nezapomenout na tohle nebo tamto" ... ještě jsem totiž něco chtěla sdělit..... Včera jsem měla pivo. Nemyslím si, že se vrací moje party nálada, a na víno teď nemám chuť ani trochu, Anika mě pozvala k sobě na minipárty a já jsem tam nechtěla být úplně střízlivá, a tak padl výběr na pivo, a bylo to v pohodě. Budějovický budvar v plechovce posloužil dobře, akorát se mi pak šlo trochu hůř domů. A určitě tím nechci říct, že jsem byla opilá, ale určitě mi to dost ubralo na výkonu (naopak na kole jsem vždycky ten kopec posilněná vyjela skoro bez problémů). Každopádně ty večerní a noční procházky jsou skvělý, cítím se tu bezpečněji než v Praze, a ani tam jsem neměla nikdy zvlášť velké obavy.. Včera jsem si schválně dala do mobilu na cestu Santanu, Buddyho Guye a Duane Allmana a měla jsem takový svůj osobní koncert, zatímco ostatní se po miniparty vydali na techno :D 

Začala jsem taky poslouchat tu španělskou učebnici, je to docela parádní. Dneska jsem našla na youtube strašně trapnej seriál pro začátečníky ve španělštině. Oni si to dovolili nazvat "podobné seriálu Přátele", je to fakt strašná kravina, ale myslim že to vydržím občas. 

Jsem zvědavá, jestli někdy budu mluvit španělsky aspoň tak jak jsem mluvila anglicky než jsem přijela do Dánska, nebo jestli to bude jedna z těch "ambicioznich kapitol" mého života, která skončí na hromadě (pod)průměrnosti (moje němčina, moje běžecké schopnosti, HTML, hraní na bubny - za těma jsem ani neseděla :D, hraní na kytaru - moc bolely ruce už po prvním tréninku, .. nebudu se dál ztrapňovat). 

To by dneska mohlo stačit. Tento týden zásobovala BBakers Hanka, tak se podívejte co jsem nepekla. NEDĚLNÍ SUŠENKY & VÍKENDOVÉ PEČENÍ. Příští týden slibuju něco speciálního. (jestli se to povede). 

V pondělí jsem se odhodlala si vypůjčit od souseda pumpu a nafouknout tu pneumatiku. V úterý ráno byla zase vyfouklá, tak jsem se rozhodla, že je čas nechat červené kolo s křivým pravým pedálem jít. Mému okolí tohle rozhodnutí podle reakcí přišlo minimálně trochu smutné, možná i trochu nerozumné, vzhledem k tomu, že bydlíme 5 km od centra, ale já jsem se s tím smířila už v tu chvíli, kdy jsem potřetí za posledních 7 měsíců zjistila, že má zase vyfouklou gumu a budu zase platit :O. K tomuto cynickému rozhodnutí přispělo i počasí a ty audioknihy, co jsem docela nasbírala za poslední týden. (už mám dvě přečtené/přeposlechnuté...). Hned v úterý jsem měla už 3 zájemkyně, ale jak už to tak na bazarech bývá, nakonec si kolo odvezl 4. zájemce - arab živící se opravou kol. Ještě jsem mu "musela" dát 50 DKK slevu, ale pořád jsem získala tolik, kolik bych zaplatila za výměnu pneumatiky. win:win. Když jsem to kolo viděla, jak odjíždí, tak moje cynické já přece jen pocítilo něco jako smutek :D A teď při stříhání toho videa ↓ taky. 

Není to klasické zaměstnání, vypomáhám jedné rodině se žehlením. Žehlení je jedna z mých oblíbenějších domácích prací spolu s vysáváním a leštěním zrcadel. Ve čtvrtek jsem dokonce žehlila i na mandlu :D to jsem nikdy nedělala a přijde mi to vtipný. Nevěděla jsem, že se to ještě používá. 4 hodiny žehlení, 400 DKK, 1/3 nájmu. To je fajn.Pořád se tím neuživím, ale lepší než nic :-) Příští neděli jdu znova. 

Pátek byl super den! Tak nějak všechno bylo lepší než obyvkle, ikdyž jsem nedělala nic neobvyklého. Dopoledne jsem si upekla nejlepší cuketovo-makovou buchtu (recept bude, teď čekujte sušenky a františky), připravovala jsem něco pro Esthesii a po obědě byla v centru přednáška zakladatele Saxo banky, tak jsem se už pěšky vydala do centra. Ještě předtím ale přišel 2. velmi pozitivní e-mail z Islandu. Pozitivnější než ten první (kde nám přislíbili, že možná budou volná místa). Napsali nám z hotelu poblíž sopky Hekla, že mají volná místa, že vyhovuje i termín, že nám zaplatí a že nebudeme pracovat od rána do noci :-) Ještě to není úplně potvrzené a jisté, ale já to vidím pozitivně :-). 

///Dneska jsem zjistila že v červenci a srpnu je na Islandu 12 °C, tak to je je fakt paráda :D Upřímně musím říct, že mojí hlavní motivací je, vydělat si tam peníze. Na pomyslném seznamu  míst, které chci v životě navštívit (kromě celýho světa) byl doteď Island spíš někde dole, ale jakmile jsem se o něj začala trochu víc zajímat, jsem moc zvědavá. Už jsem to jednou psala, Holandsko taky před mojí první návštěvou nebyla země, kam jsem chtěla jet a teď bych tam jezdila pořád. Dánsko taky nebyla země, kde bych chtěla strávit 10 měsíců a už tu 6,5 měsíce jsem (a asi to doklepu), Španělsko to stejné. Hlavně na Islandu budu s holkama, tak to bude paráda, ikdybychom byly pod stanem. ///

Přednáška nebyla nijak extra moc zajímavá, ale bylo fajn být zase chvíli ve škole, zvlášť v přednáškové místnosti s výhledem na fjord. A pak jsem šla na box, kde nás bylo jen 9 a pouštěl ACDC, takže to byla fakt pecka! Jen si to představte. A pak jsem se odplahočila domů..

Moje odhodlání naučit se španělsky stále neupadá, to jsem ráda a mám pocit, že už i něco maličko umím. Duolingo říká, že umím plynuje španělsky na 4%. Kurz HTML jsem dokončila, teď už se za to musí platit, a nemyslím si, že jsem až tak odhodlaná něco naprogramovat, takže to jsem zatím odložila na druhou kolej. Ostatně (stejně zastaralý výraz jako mandl, že :D), ve čtvrtek mám zkoušku, takže bych se měla asi učit spíš na ni. 

Včera jsem byla u Aniky na večeři, ještě s dalšíma holkama. Bylo to fajn, měly jsme chleba z cizrnové mouky!, hummus a další různý omáčky, pomazánky, mrkev a tak :D Holky pak pokračovaly ještě na párty, ale mě to vůbec neláká. Mám zrovna svoje nepařící období, kdo mě zná tak ví, že je to normální, ikdyž se mě včera Anika a ještě jedna slečna ptaly, jestli jsem OK. Jestli mi náhodou něco není, že nechci pít alkohol a že pak nechci jít na párty. :D asi jsem outsider. Tak jsem se o půlnoci vydala na noční hodinou cestu domů a byla to paráda. Mám pocit, že až teď, jak chodím, tak dokážu to město daleko líp vnímat. Na tom kole to vždycky tak rychle projedu, že ani nestačím pořádně nasát tu atmosféru toho města. Až teď jsem si všimla, že mimo centrum skoro nikdo vlastně nechodí :D Většina fakt buď jezdí na kole, autem nebo autobusem. Ale mimo centrum potkat chodce je vážně docela vzácnost. Mám celý chodníky pro sebe. No uvidíme za týden, jak mě ta chůze bude ještě bavit, možná bude nový video o novým kole. :D