Zdravíčko. 

Zrovna jsem dojedla nejlepší brokolicovou polívku, jakou jsem kdy uvařila. (Byl to můj druhý pokus a ta první byla hnusná). A se vší skromností myslím, že se trochu blížím mamčiné - bojón dělá svý - zdravá strava.. Jo a v troubě peču recept podle BBakers, znáte je? :D Nutellovou hvězdu jsem z poloviny naplnila skořicí s máslem a druhou povidlama s mákem.. recept tu. No tak uvidíme. Určitě to nebude tak pěkný jako to Hančino. Mám prostě obě ruce levý, mě už to nepřekvapuje.

Původně jsem chtěla dneska psát něco o marihuaně. Bohužel jsem za celých těch několik dní, kdy jsem nad tím přemýšlela, nevymyslela konkrétně co o ní chci psát a protože to je tak obsáhlé téma, tak musím nejdřív přijít na to, co chci nejdřív sdělit. A taky chci aby to byl pořádnej článek, ne něco co napíšu během hodiny v neděli večer. Takže možná příště. Ve středu byl den marihuany.. nebo jak se tomu říká, já nevím. Prostě 4/20. Zase jsem to neoslavila. Už druhý rok. :D Pak že je to návykový :D 

Přesně za měsíc jsem doma :) Těším se moooc. Mohli bysme dát grilovačku a taky už třeba budu moct běhat, tak kolem baseballáku, určitě půjdu na kolo do Moravskýho krasu, prý tam dostavěli tu dřevěnou boudu.. (už vidím jak bude celej týden chcát :D:D) .. no a plavat půjdu, protože jsem nebyla od vánoc, to se možná utopím.. plány mám :D 

Významnou událostí tohoto týdne (kromě brokolicové polívky, Dne Země, oslavy marihuany a dosažení 17% plynulosti ve španělštině podle Duolinga) byl objev skupiny Lovin' Spoonful. Tady jsem si stěžovala, že nemám co poslouchat a že už se mi dlouho nestalo, že by mě nějaká hudba hodně nadchla. Pak mi sice Ondra doporučil desku Ricka Wrighta - Wet Dreams, kterou jsem poslouchala a líbila se mi, ale nebylo to to co jsem myslela.. nedokážu to asi moc popsat. Ale když mi bylo 16 a začala jsem postupně, systematicky, jednu po druhé, náhodně vybránu, poslouchat jednu skupinu/interpreta z 60. a 70. let a poslouchala ji/ho třeba půl roku, dokud jsem ji/ho nepochopila, nebo jsem neobjevila novou skupinu nebo interpreta. To byly nejlepší léta mýho života :D a nebylo to kvůli tomu, že mi bylo 16 a neměla jsem problémy, protože jsem měla problémy (mi bylo 16 né?) a stejně ani teď nemám o moc větší problémy než jsem měla tenkrát...S každou z těch kapel mám spojenou nějakou dobu, nebo zážitek a určitě mě to hrozně ovlivnilo..V 16 poslouchat Nirvanu, to je přece jasný.. Pak se mi podařilo objevit Morphine, někdy minulej rok, vlastně ho objevil Muzikograf, myslím Štěpán je tam pouštěl... a to bylo asi naposledy, co mě něco dostalo úplně. Je pravda, že tahle hudba se Vám jentak neohraje. Dark side of the moon můžu poslouchat pořád, stejně tak jako Aftermath, Nevermind nebo Tommy, Physical Graffiti II., Ziggyho.. ale ten pocit už není stejnej prostě.Nevim jestli to teda nakonec nebylo tím, že mi bylo 16.. :D 

Jak jsem tuto kapelu objevila, ptáte se a nemůžete se dočkat odpovědi. Ondra mi doporučil knížku o Pink Floydech a já jsem si v úterý říkala, že je na čase zase jednou něco udělat jinak (třeba prodat kolo a začít chodit pěšky, nebo do nutellové hvězdy nedávat nutellu) a šla jsem si přečíst jeden školní článek do knihovny, místo toho, abych šla domů a četla ho doma..s myšlenkou na dobrou knihu, kterou si půjčim.. Přečetla jsem článek a začala přemýšlet, jaká to bude ta dobrá kniha, kterou si půjčím a věděla jsem, že chci něco spojené s hudbou, když vtom jsem si vzpomněla jak mi tenkrát Ondra říkal, že dostal na vanoce (myslim) knížku, kterou napsal Nick Mason a že je dobrá.. tak jsem s velkým napětím hledala onen artikl v databázi naší knihovny a našla jsem ho! Dokonce byla volně k půjčení... trvalo mi asi "jen" půl hodiny, než jsem ji našla v regálech... kromě blanenské knihovny jsem ztracená v každé knihovně. Jestli to čte můj bratránek Ráďa, tak ho tímto zdravím a mít klobouk, tak ho smekám..:D No, takže Nick a jeho spis (vlastně jen jeho spis) mi tu leží na stole a každý den ho aspoň na chvíli otvírám a čtu. 

Stále jste nedočkaví odpovědi, kde jsem objevila Lovin' Spoonful? Samozřejmě, že se o ní Nick zmiňuje v oné knize. A mě to samozřejmě zaujalo s tím, že to bude určitě pecková kapela, když se o ní jako o současnících zmiňuje Nick v jeho spise. Takže jsem trochu prohledala internet a máme tu novou kapelu! Taky jsem tam našla ještě jednu kapelu, která vypadá taky slibně. Jmenuje se Small Faces. 

Ježisi, píšu to tak dlouho, že ta nutelová hvězda, bez nutely už schládla .. je dobrá.. i bez nutely. 

Tak nějak mě celkově ta nová hudba a ta kniha zase nadchly pro hudbu (jakože ještě víc než normálně) a včera jsem koukala na dokument o Lou Reedovi. 

Ještě když jsme u té hudby, tak dalším významným mezníkem dnešního týdne byl konec první série skvělého seriálu Vinyl odehrávající se právě v této době a hlavní postavou je šéfík nahrávací společnosti... přišlo mi, že to vystihli dobře, aspoň z toho mála, co o té době vím :D Nebo si myslím.

Tak příští týden možná o marihuaně.. ale nic neslibuju. 

Dneska to bude s hudbou. Pustila jsem si jednu písničku od The Kinks a pouštím další svoje oblíbený, tak ty odstavce budu prokládat těma nejlepšíma od nich. To už je doba, co jsem je "objevila", mám pocit, že už mám všechny tyhle skvělý kapely naposlouchaný a že už mě prostě nic tak nenadchne jako když jsem přišla na chuť The Who, Doors nebo Pink Floydům. Můžete mi něco doporučit a jestli to je něco indie, nebo alternative, tak se ani neobtěžujte. Myslím spíš, co mi uniklo z 60., 70. let v klasickém rocku? 

A teď k věci. To je paráda to světlo. Jsem se tak těšila na posouvání času, že jsem na to zapomněla. 

Mám zase vyfouklou gumu. Fakt mám pocit, že se mi někdo snaží naznačit, že kolo není přece jenom nejlepší dopravní prostředek a neměla bych jim tak fandit. Je mi to nějak jedno. Ještě nevím, jestli není opravdu jen vyfouklá, nechtělo se mi ještě řešit, jestli mi někdo půjčí pumpu, takže chodím pěšky. A vůbec mě to nevadí. Počasí je skvělý a protože jak říkám, mám strašně moc času, a vlastně skoro nic nemusím (zní jako chlubení, ale byla bych raději mít věcí nad hlavu), tak to kolo vlastně ani nepotřebuju. Pokud mám děravou gumu, tak to kolo raděj prodám. Už bych za opravy zaplatila víc než za kolo, a jak jsem psala minule, jsem ekonom. to už se moc nevyplácí.

Shodou náhod jsem si stáhla úžasnou audioknihu od Garyho Veynerchuka. To je americký podnikatel v oblasti sociálních médií, a protože mě to čímdál víc zajímá a vidím v tom čímdál větší potenciál, tak chodím s Garym a on mě učí. Má youtube kanál, tak jestli to někoho taky zajímá, tak se můžete podívat tady. (v aj) Jestli má někdo doporučení na audioknihu (nemusí to být v tomhle oboru), tak sem s tím. Už vás zase vtahuju :D Za minulý týden jsem s Garym nachodila skoro 30 kilometrů. Nemůžu totiž zase nějak moc běhat. Psala jsem to minuly týden, že mě zase bolí lýtka, ale nedala jsem si říct a šla v úterý běhat a pak jsem ve středu na tréninku už ani přes švihadlo skákat nemohla. Tak jen chodím, to je v pohodě. Doufejme v lepší zítřky.

Každý se tu směje tomu, jak v ČR "slavíme" Velikonoce. Já se tomu taky směju, haha, letos tomu uniknu!!! Dánové je slaví tak nějak nijak. Sejdou se s rodinou a hodně jedí. Tomu se nesměju, to bych taky chtěla. 

Bohužel jsem toho nenapsala dost, abych sem mohla dát všechny svoje nejoblíbenější skladby od The Kinks, ale věřím, že to přežijete.